CQ WW 160m CW 29-31.1.2016

Tak tu máme první závod sezóny … Prověrka techniky před čtrnácti dny žádný podstatný problém neodhalila, venku byla teplota trochu pod nulou a tak to vypadalo na celkem pohodový závod.

V pátek dopoledne jako první ztratili iluze o pohodové akci Ota OK1DMO s Mírou OK1JMJ. Drobátko se totiž oteplilo a natažení 320m dlouhého beverage v rozmoklé oranici představuje docela slušný fyzický výkon. Kluci dík …

Večer dorazil Luďa OK1DZR a při instalaci rádia zjistil drobný problém – chyběl Mikroham. Takže se jelo 40km do Ústí a to samé zpět aby se zjistilo, že v připravené tašce je sice spousta propojovacích kabelů ale kouzelná krabička nikoliv. To už byl na Farmě i Petr OK1RP a kluci učinili odvážné rozhodnutí jet závod jen na pastičku. Jejich odvaha však neměla dlouhého trvání a tak jsem byl půl hodiny před půlnocí vytažen z postele rezolutním příkazem „koukej něco přivézt“. Cosi jsem jim dovezl – ovšem moje krabičky jsou ještě ze staré školy na COM porty (proč vylepšovat něco co stále funguje perfektně), kteréžto Luďuv noťas již samozřejmě nemá. Takže se ještě šachovalo s přenosem dat mezi počítači a s hodinovou ztrátou pro nás konečně mohl závod začít.

Další návštěvou nás pan Murphy poctil v sobotu brzy ráno, kdy v době největšího otevření pásma na amíky ohluchl beverage. Během dne pak následovalo zkoumání problému … až se nakonec konstatovalo že za vše může nedotažený konektor. V sobotu přes den pak ještě přibyly další dva beverage (zejména ten australský příjemně překvapil, protože před dvěma roky z něj lezl neskutečný bordel a byl naprosto nepoužitelný). A pak se už jen čekalo na otevření pásma. Dokud se nedělo nic tak jsem u rádia seděl já a mačkal F1, ve chvíli kdy rate dosáhl asi tří spojení za čtvrthodinu mě vystřídal Láďa OK1DGU. Aby se vzápětí ozval řev „ten beverage už zase neposlouchá“. Po další hodině vyplněné cloumáním s konektory, měřením smyček, šťoucháním do všeho možného a poklepáváním i na vše nemožné byl problém konečně odhalen – studeňák v impedančním transformátoru. Teda studeňák – opticky bylo vše v pořádku, mechanicky (při použití přiměřené síly) také jen ten spoj prostě občas vodil a občas ne podle toho z které strany na krabičku foukal vítr.  Pak už byla náprava jednoduchá.

Zbytek závodu už proběhl celkem v pohodě. Když Martin prohlásil že přijede v neděli před půlnocí myslel jsem že chce pomoct sbalit poslechové antény. Chyba lávky …  Martin si na spodních pásmech zadéiksil a o úklid bevarage se musel postarat až Míra s Otou a Láďou v pondělí odpoledne.

Konečný výsledek 1 200 spojení a 600 tis. bodů je sice za očekáváním, ale podmínky šíření tentokrát nebyly nic moc a tak si na pozvánku do klubu milionářů musíme ještě počkat.

Po závodě jsem si stáhl data z RBN sítě a udělal porovnání s pár OK stanicemi. Docela poučné …

Luděk, OK1VSL