Dva extrémní závody …

V UHF contestu jsem si udělal svoje první spojení na 76 GHz a do dneška nevím, jestli z něj mám mít radost nebo ne. Začalo to v Holicích, kdy jsme Edvinovi slíbili že mu v závodě dáme body. Edvin je machr a umí, o tom není žádných pochyb.  Ale závodit na nich tak, že mi někdo postaví zařízení, já k němu přijedu, odbreptám svých fajfnajnzerozerovanjulietoskarsevnzerocarlioskar  … to mi moc radosti nepřináší. Jsem si vědom specifik provozu na mikrovlnách … ale aby vyhrával ten, kdo má víc známých kteří mu budou ochotni přijet dát body? Ne, Eda rozhodně není prvním, který s tím začal (stačí se podívat na výsledky některých posledních závodů), ale kam se to řítíme? Po závodě jsem si uvědomil, že jsem klidně mohl stopnout kohokoliv kdo jel okolo a i on mu mohl klidně dát body ještě pod naši klubovou značkou.

Než jsem se dokopal ke zveřejnění reportáže z téhle akce tak tu máme pokračování na téma mikrovlny – bylo uskutečněno historicky první spojení mezi Českem - Německem a Českem – Polskem v pásmu 134 a 248 GHz. Všechna čest, Milan bude navždy první v historických tabulkách. Jen si říkám, jestli já bych byl ochoten sebrat vnuka a jet s ním udělat spojení přes hraniční kámen. Postavit mikrovlnné zařízení vlastníma rukama je frajeřina, ale nemusím být u všeho …

Druhým extrémním závodem tohoto víkendu byl Oceánia contest SSB na krátkých vlnách. Dovolat se z Čech dál už prostě nejde. Nakonec jsem australanů, zélanďanů, a podobných na dvacetimetrovém pásmu našel za tři hodinky přes padesát.