2 suregionál a ARI contest 5-6.5.2018
Prvním bodem víkendového programu byla členská schůze. Papírovat se občas musí … povinná část zabrala pět minut a nepovinná část celý víkend. Zejména Petrovo horování za Elcraft K3S (bez které jsme na 160m ztraceni) bylo fascinující, hi.
Provoz na 2m zajišťovala tradiční sestava – já, Mirek OK1JMJ a Láďa OK1DGU. Na pásmu byl celkem klid, žádné velké rušení a tak se dalo pracovat i se slabými stanicemi v rámci možností našeho setupu, tj. jedna 11el LFA a holá IC746. Klukům se tak nějak zalíbil model, který jsme použili už při prvním subregionálu, tj. vypustit noc a jet se vyspinkat do pohodlí domova. A protože mě se nechtělo zůstat přes noc na vysílacím středisku sám, zmizel jsem v sobotu večer jako první a v neděli ráno se zase jako první objevil. Tak se není co divit, že spojení bylo jen trochu přes 200 za 60 tis. bodů.
ARI contest máme rádi. Jednak se jede CW/SSB/RTTY takže každý si může vybrat svůj oblíbený mód, vzdálenost k Italům umožňuje pracovat na všech pásmech a rád při tomhle závodě testuji různé přejímací antény na spodní pásma. Tolik teorie … praxe však byla tentokrát jiná. Na vážně míněný závod nebyli lidi a horní pásma se neotevřela vůbec. A chuť tahat nějaké beverage mě tentokrát přešla ve chvíli kdy se ukázalo že vedlejší pole je plné žluté pohromy. Jednou jedinkrát jsem před léty vlezl do pole kvetoucí řepky a podruhé už stejnou blbost neudělám. Takže tentokrát jen 200 spojení za 120 tis. bodů a to i s pomocí Oty, OK1DMO.
A tak nejsvětlejším bodem víkendu byla letecká inspekce našich antén, která dopadla dobře. Žádný problém jsem neobjevil a navíc s uspokojením konstatoval, že konečně mám drona (Blade Glimpse XL) který se chová stabilně i v docela čerstvém a nárazovém větru. Prostě jeho gyra a GPS stabilizace fungují nejen na papíře ale i v reálu.
Celkový dojem zvíkendu za mě tentokrát nic moc, spíš pocit (mizerně) odvedené povinnosti než užití si té správné zábavy.
Luděk, OK1VSL