Polní den 7-8.7.2012

 

   Přípravy na závod probíhaly v poklidu – žádnou změnu našeho setupu jsme nechystali, v posledním závodě nic neodešlo a tak vlastně nebylo ani co připravovat. Tenhle klídeček byl ale v pátek narušen zprávou že nám noční bouřka očesala antény. Samozřejmě jsem okamžitě vyrazil zjišťovat rozsah škod. Naštěstí to nebylo tak strašné – přišli jsme o multipásmový vertikál na KV s vyzdviženými radiály, který je zcela na odpis. Anténa samotná by asi vydržela, ale nevydržely dřevěné telegrafní sloupy, na kterých byla postavena – dva z pěti se zlomily v místě uložení do země. Asi jsme podcenili jejich impregnaci …..
   A tak i když jsme přišli cca o čtvrtinu naši momentální anténní výbavy což samozřejmě mrzí, odjížděl jsem z vysílacího střediska celkem uklidněn, protože naše účast v letošním polňáku ohrožena nebyla. A s vědomím že domorodci naše snažení stále pečlivě sledují, za což jsme jim nesmírně vděčni.
   V sobotu jsem dorazil na naše vysílací středisko v poledne s cílem vše připravit a rozdat pár bodů v mládežnickém závodě. Bohužel společně se mnou dorazila neskutečná průtrž mračen, takže jsem dvě následující hodiny seděl v autě a řešil jak ve zdraví přemístit sebe a věci z auta do baráku. Nakonec se ale počasí umoudřilo ….
   Po instalaci IC746 s nezbytnou hromadou kabelů a propojovacích krabiček jsem zjistil, že nic neslyším. Naštěstí jen ve sluchátkách. Podezření okamžitě padlo na 3,5mm zdířku v jedné z propojovacích krabiček. Z té původní zdířky se totiž nedal samec vytáhnout, ale musel se doslova vyrvat a tak jsem ji doma preventivně vyměnil….. jak se ukázalo za samici ze které sice jde vytáhnout konektor pohodlně, ale která měla svodový odpor kolem deseti ohmů. Nevím zda šlo už o výrobní zmetek nebo jsem ji pomohl při pájení, ale naštěstí zdířek kam se dají strčit sluchátka bylo dost. 
   Deset minut před začátkem závodu dorazil Láďa s Mírou a tak byla naše závodní sestava kompletní.
   Závod jsem rozjel i na naše poměry v pomalejším tempu. Mohlo za to hned první spojení s I5PVA/6 (které bylo dlouho našim nejdelším). Zdálo se mi, že to docela chodí a tak jsem dával přednost kvalitě před kvantitou a dlouho držel průměr kolem 400km/QSO. S postupujícím časem se u rádia vystřídali i ostatní operátoři a bodový průměr se samozřejmě začal snižovat. (Poznámka pro laiky: ne že bych byl lepší operátor než ostatní, ale zatímco ten první si může vybírat Ti další už musí přebírat ...). Rušílků bylo tentokrát neobvykle mnoho ale s výjimkou SN7L který splitroval neustále a všude se ostatní objevovali a zase mizeli. V neděli k ránu  pak spadla mlha která by se dala krájet a kterou nešla ani mikrovlna prostrčit (aspoň ne ta z naší wifiny). Během neděle pak byla v rádiu slyšet narůstající bouřková činnost, která se však naštěstí přímo našemu stanovišti vyhnula. Závod jsem dokončil dvojicí spojení do čtverce JO94. Tenhle směr moc nevyužíváme, protože je přímo přes blízké kopce Českého středohoří a trochu vzdálenější Krkonoše ale pro UA2F jsem to tam otočil cíleně a SP2QBQ se k tomu nějak připletl.
   Nakonec jsme spáchali 358 spojení a 92tis. bodů, na holou IC746 a dvojče 12el DL6WU.
Momentálně nevytížení operátoři se věnovali úklidu toho, co zbylo z vertikálu. Přijel se podívat i Pavel, který nám zprovoznil další webovou kameru a já jsem ještě stihnul otestovat SDR přijímač na 80m. 
   Pěkný závod který ničím moc nepřekvapil ale ani nezklamal.