Základním dokumentem každého spolku jsou jeho stanovy. Málokdo však ví, co v nich musí být a co ne. Většinou se něco stáhne z internetu, trochu upraví a nové stanovy jsou na světě.

Podle $218 NOZ musí stanovy spolku obsahovat minimálně:

• Název spolku, který musí obsahovat slova „spolek“, „zapsaný spolek“ nebo zkratku „z.s.“
• Sídlo spolku
• Účel spolku
• Práva a povinnosti členů spolku
• Statutární orgán spolku

Nic dalšího ve stanovách být nemusí, protože vše ostatní obecně řeší NOZ nebo jiné předpisy. Minimalistické stanovy spolku se tedy vejdou na pět řádků, je však praktické je poněkud rozšířit. Přitom je dobré si uvědomit, že některá ustanovení NOZ jsou obligatorní (= povinná). Ta je zbytečné do stanov opisovat (ledaže by autor stanov měl honorář od řádky) a když se od těchto ustanovení ve stanovách odchýlíme tak nás rejstříkový soud vyzve k nápravě. A některá ustanovení jsou disponibilní. To znamená, že si je (v rozumné míře) můžeme upravit podle svých potřeb.

 Pár praktických poznámek k jednotlivým bodům:

• K názvu není co dodat, zrovna tohle je příklad obligatorního ustanovení a slova spolek nebo zapsaný spolek nebo zkratka z.s. tam být musí
   
• Sídlo spolku musí být na adrese, která je uvedena v RUIAN. Doporučuji zkontrolovat třeba na: http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/overeniadresy/vyhledej   a pečlivě odtud   opsat. Rejstříkový soud je v tomhle puntičkář a pokud např. místo „Mírového náměstí 596/1“ napíšeme jen „Mírové nám. 1“ tak nám to zpravidla neprojde. Sídlo spolku se zapisuje do rejstříku a rejstříkový soud vyžaduje doložení titulu užívání. Ty co jsou ve vlastním to doloží výpisem z KN, ty spolky které jsou v nájmu nebo trpěny doma v předsíni musí mít souhlas všech vlastníků s umístěním sídla spolku. A je poněkud nepraktické nejdříve schválit stanovy a až poté se zajímat o souhlas ….
   
• Do účelu spolku napíšeme co budeme dělat, je potřeba počítat s tím že přesně  to co napíšeme sem musíme také nechat zapsat do rejstříku.
   
• Práva a povinnosti členů si upravíme podle svých potřeb, jen je potřeba respektovat zásadu dobrovolnosti.
   
• Statutární orgán spolku je ten, který je oprávněn jednat jménem spolku. Může to být jedna osoba (pak hovoříme o individuálním statutárním orgánu) nebo více osob (pak jde o kolektivní statutární orgán). V případě kolektivního statutárního orgánu je dobré ve stanovách také určit způsob jednání (každý samostatně, společně) a případně jejich pravomoci omezit (šikovná je např. větička „úkony vedoucí ke vzniku závazků přesahující 10 tis. Kč nebo vedoucí ke zrušení spolku je statutární zástupce oprávněn provádět pouze na základě usnesení valné hromady“). NOZ sice hovoří o orgánu, ale tím míní funkce oprávněné jednat jménem spolku a nikoliv nějaký organizační/řídící článek spolku. Samozřejmě můžeme do stanov napsat že statutárním orgánem je celý výbor/rada. Pokud má výbor tři členy tak to může fungovat docela dobře, pokud ale dáme pravomoc jednat jménem spolku všem patnácti radním tak si říkáme o problém. Osobně si myslím, že pro pikospolek je vhodná varianta dvou samostatně jednajících statutárů se „záchranou brzdou“ pro případ zadlužení a zrušení spolku.

Opravdu, nic víc ve stanovách být nemusí. Z praktického hlediska je však dobré se v nich zmínit o několika dalších maličkostech:

Je dobré říct, kdo spolek řídí a má tím pádem odpovědnost za jeho skutky. Nemusí to být žádná Rada nebo Výbor, pikospolek si klidně vystačí se dvěma lidmi (např. předsedou a hospodářem). Zdůrazňuji, že je potřeba rozlišovat mezi řízením spolku (odpovědnost) a statutárem spolku (právo jednat jménem spolku). U pikospolků je docela praktické, když ti kdo za jeho činnost odpovídají mohou jeho jménem i jednat.

Bez výboru to jde také … Pokud je pikospolek aktivní tak výborová/členská schůze probíhá permanentně a pokud aktivní není, tak stejně nemá výbor koho řídit. Jeho ustavením si přiděláme jen starosti se zápisy z výborové schůze ...

Dále je vhodné věnovat ve stanovách pár řádků členské schůzi (valné hromadě, velkému srocení, potlachu … nazvat si to můžeme, jak chceme). Je dobré přímo ve stanovách určit že jde o nejvyšší orgán spolku a způsob jeho jednání. NOZ to sice obecně upravuje, ale jde o disponibilní ustanovení které nám ponechává značnou volnost, které je vhodné využít. Opisovat z NOZ že členská schůze je usnášeníschopná když se sejde nadpoloviční většina členů nemá cenu, ale hranici usnášeníschopnosti je možné ve stanovách snížit třeba na 20%. Je možné připustit „elektronické schůzování“ a ustanovení o náhradní členské schůzi která začíná půl hodiny poté, co se nesešla v dostatečném počtu řádná schůze se hodit může.

NOZ vyžaduje jmenování a zapsání do rejstříku nejméně tříčlenné kontrolní komise pouze v případě, že spolek má status všeobecně prospěšné společnosti. V ostatních případech to je dobrovolné. Pokud přesto na kontrolní komisi zapsané do rejstříku trváme, je potřeba si uvědomit že její minimální pravomoci jsou stanoveny především $262-264 NOZ a ve stanovách je nelze nijak omezit ale pouze ještě rozšířit. Na to je dobré pamatovat zejména při transformaci občanských sdružení na spolky. Z původní revizní komise která mohla kecat maximálně do účetnictví zapsáním do spolkového rejstříku jako kontrolní komisi tak vyrobíme krakena, který může kecat prakticky do všeho.

Osobně si myslím, že pikospolek se bez revizování obejde a kontrolní funkci plně nahradí členské právo na “přesné, úplné a včasné informace o všech aktivitách sdružení“

Ve stanovách můžeme upravit ještě celou řadu dalších věcí a jmenovat různé funkcionáře nebo komise, ale je dobré si důkladně rozmyslet, zda opravdu např. správce webu musí řešit stanovy nebo zda by to nestačilo probrat jen na členské schůzi nebo u piva. Samozřejmě čím je spolek větší tím více je potřeba jeho činnost stanovami upravit ale pro pikospolek lze napsat funkční stanovy opravdu velmi krátké.

Posledním krokem při tvorbě stanov je jejich schválení. To musí udělat nejvyšší orgán spolku (zpravidla členská nebo u nově vznikajících ustavující schůze spolku). Při schvalování nezapomeňte určit od kdy nové stanovy platí (schválením, od příštího týdne, … ). Stanovy nemusí být podepsány ani nijak jinak označeny.

Kupodivu členskou schůzi není potřeba dělat pod dohledem notáře a ani na zápisu z ní nemusí být ověřené podpisy. U pikospolků je také zbytečné volit zapisovatele a ověřovatele zápisu, těch pár podpisů přítomných členů se na zápis většinou vejde bez problémů.