Radioamatérská zájmová činnost je české veřejnosti poměrně neznámá aktivita. Proto se to pokusíme stručně napravit.

Jde o sportovně-technickou zájmovou aktivitu lidí, jejímž cílem je kontakt se stejně zaměřeným kolegou prostřednictvím radiových vln. Tahle poměrně jednoduchá definice v sobě však skrývá nepřeberné množství možností. Počátky využívání radiových vln spadají na konec předminulého století a neodmyslitelně je s nimi spjat pan Guglielmo Marconi. Od těchto skromných začátků až do současnosti zaznamenalo využívání radiových vln bouřlivý rozvoj a civilizace, tak jak ji známe dnes, by se bez radiové komunikace neobešla (rádio, televize, satelity, internet, mobilní telefony, GPS navigace, ….). A po celou dobu využívání radiových vln ke komerčním účelům existuje skupina nadšenců, kteří se tomu věnují ze záliby. Tato zájmová činnost se dá provozovat na různých úrovních, od využívání sdílených kmitočtů bez potřeby jakéhokoliv povolení až po radioamatéry kteří ke své činnosti potřebují povolení a zkoušky skládané před státními orgány.

V České republice je vydáno cca 4 tis. povolení k provozování radioamatérských stanic. Ve světě je tento druh zábavy mnohem populárnější a určitě není náhodou že v počtu radioamatérů vedou průmyslově nejvyspělejší země, např v Japonsku je 1,3 mil a v USA 600 tis. radioamatérů. Pro radioamatérské vysílání jsou vyhrazeny určité části kmitočtového spektra, od krátkých vln umožňujících spojení po celém světě až po velmi vysoké kmitočty, jež dosud nejsou komerčně využívány. A spojení se dá uskutečnit telegrafií, mluveným slovem nebo digitálními druhy provozu. Dnes existují i specializované radioamatérské družice a ke spojení se dá využít i signálů odražených od měsíčního povrchu. Tím je dána obrovská rozmanitost této aktivity.

Člověk je tvor soutěživý a tak existuje mnoho radioamatérských závodů a soutěží: kdo dál, kdo víc, kdo první. V největších závodech není problém navázat během 48 hodin tisíce spojení s celým světem. Tady je dobré připomenout význam slovíčka amatér. Rozhodně to dnes neznamená používání nedokonalé techniky ale spíše fakt, že jde o aktivitu kdy jedinou odměnou za vítězství v sebevětším závodě nebo vytvoření světového rekordu je diplom nebo plaketa a uznání kolegů. Ale závodníci jsou však jen jedním druhem radioamatérů: jsou i lovci vzácných stanic, lovci ostrovů, sběratelé různých diplomů … a nebo Ti, kteří si chtějí odpoledne jen tak pokecat s někým z druhého konce světa. To, že se dnes využívají především profesionálně vyráběná zařízení, zdaleka neznamená, že by skončila konstrukční činnost radioamatérů. Je stále hodně toho co se staví a je řada oblastí kde je konstrukční činnost prvořadou nutností. A stále jsou pořádány akce kde je podmínkou účasti použití vlastního zařízení postaveného z maximálně dvaceti součástek. Radioamatérství ale není zdaleka jen o technice. Elektromagnetické vlny se šíří ionosférou a k dosažení dobrých výsledků je nutné pochopení řady přírodovědných oborů z oblasti fyziky atmosféry, meteorologie a sluneční fyziky protože prvořadý vliv na podmínky šíření má jedenáctiletý sluneční cyklus. Radiové vlny nemají hranice. A tak i když se primárně používá angličtina lze zde uplatnit a trénovat komunikaci ve všech jazycích světa.

Tak tohle je (stručně) radioamatérský sport.