Hólice, Hólice přicházejí,
zpívejme přátelé,
po roce Hólice Hólice
přicházejí, šťastné a veselé                                                                                                                                                                                                                                                                          

Tradičního setkání jsme se zúčastnili v klasické sestavě s Otou OK1DMO a Mírou OK1JMJ. Vzali jsme to tentokrát přes Pardubice a tamní ALUPu obrali o pár kilo hliníkových profilů.

V pátek mi připadala účast podstatně slabší, než bývalo zvykem. Nejprve jsem to přičítal roztažení blešáku do třech míst, ale i výstavní hala byla poloprázdná. V sobotu to bylo o trochu lepší, ale stejně jsem měl dojem že v předcházejících létech bývala u stánků větší tlačenice. Polovina prodejců si již tradičně spletla radioamatérské setkání s poutí a tak mimo radioamatérské veteše byla k mání perníková srdce, zázračné čínské houby zaručující dlouhověkost a tak podobně. A tak jsem bloumal mezi stánky a občas se pozdravil nějakého kamaráda. Z téhle šedi (aspoň pro mě) vyčníval stánek kluků OL7M, kteří zúročují svoje aktivity a byly zde k mání pěkné anténní přepínače, splittery, pásmové filtry a podobná bižuterie na KV QRO.

Z přednášek mě zaujal především výklad Petra OK1MGW na téma šíření radiových vln a ionosféra. Pěkně a srozumitelně podané. (Zatím - do důchodu daleko) nejsem pánem svého času a tak jsem rád, že se občas k rádiu dostanu bez ohledu na geomagnetickou aktivitu a ani nedoufám, že se termín CQ WW contestu posune o tři dny až to bude chodit. Ale teď aspoň tuším proč to včera nechodilo …

Noc z Pá na So jsme přežili v autokempu Hluboký a mám z něj hodně rozporuplné pocity. Tenhle večerní pokec se známými i neznámými je pro mě zlatým hřebem celého setkání a v podstatě proto tam posledních pár let jezdím na dva dny. Letos se večer obzvláště vydařil především díky Františkovi OK1NOF. Nejen že je výborný společník, ale i špičkový konstruktér a když nám skoro o půlnoci převedl svůj nový TRX na KV tak jsem jen slintal a zíral.

 Na druhé straně k tomuhle skvělému zážitku stojí vlastní kemp … . Za posledních dvacet let se tu na nic nesáhlo, horní hospoda zavřená úplně a o spodní škoda mluvit, na sociálkách snad uklízejí jednou týdně …

Když jsem si v programu setkání přečetl “Společná expozice elektro a radio kroužků“ tak jsem se v duchu zasmál. Když jsem v pátek viděl ve výstavní hale transparent “Společná expozice elektro a rádio kroužků“ a pod ním řadu prázdných stolků tak jsem si jen pomyslel „to jsem čekal“ … V sobotu mě však čekalo velké a příjemné překvapení. Hemžilo se to tam omladinou a vesele se diskutovalo o všem možném. Na dlouhou dobu to byl asi nejvíce vytížený prostor celého setkání. Pravda, robot na sestavování Rubikovi kostky mě moc nezaujal (Legostavebnice se staženým softem) ale nějak se začít musí. Kluci z OK2KOJ se presentovali stavebnicí telegrafního klíče který jsem jim nejprve pohaněl, ale pak vzal na milost a asi bych si na něj časem i zvykl. Gombár to sice není, ale použitelný se zdál. Hluboce se musím omluvit Petrovi OK1DPX za svoji počáteční nedůvěru a pochválit ho, neboť tahle prezentace je především jeho práce a myslím, že tohle je ta správná cesta jak k vysílání přitáhnout nějaké mlaďochy. (A kdybych četl program setkání pořádně, tak bych se nedivil páteční prázdnotě.)

Naproti tomu prezentace „Rádio Coca-cola“  v kulturním domě zela prázdnotou. Jednak to je už mnoho let stejné a tudíž okoukané a navíc motání drátu na flašku od limonády asi nebude to pravé, co dnešní mládež zaujme. Vážím si nasazení OK1DII, ale tudy dnes (podle mého názoru) cesta nevede.

Sečteno a podtrženo – dva dny relaxu a pár námětů k přemyšlení …

Luděk, OK1VSL