Spolek a finančák

To se takhle sešli posledního března v hospodě u piva hospodáři tří pikospolků a jeden z nich povídá:  tak jsem dneska za náš spolek podal daňové přiznání. Druhý povídá: proč hned přiznání? Já jim jen posílám dopis, že nic ke zdanění nemáme. A ten třetí na to: co blbnete, já jim neposílám nic. Po půlhodinové bouřlivé diskuzi se k nim od vedlejšího stolu otočí místní štamgast (shodou okolností ředitel místního finančáku) a praví: možná neudělal chybu ani jeden z vás …

Tak jak to teda je …

Typický pikospolek (pokud má chytře napsané stanovy) je veřejně prospěšným poplatníkem podle $17a Zákona o daních z příjmů. Jeho nejběžnějšími příjmy budou členské příspěvky, ty šťastnější mohou ještě dostat dotaci nebo dar a ty šikovnější mohou mít i příjem z pronájmu nebo reklamy.

Rozdělení těchto příjmů z hlediska daně z příjmu právnických osob je v následující tabulce:

Druh příjmu Daňový režim Daňové přiznání
Členský příspěvek podle stanov/schůze Osvobozen, viz $19 odst.1 bod a) NE
Dotace z veřejných zdrojů (obec, kraj, …) Nedaňový příjem, viz $18a odst.1 NE
Dar (ponovu bezúplatný příjem, od právnické nebo fyzické osoby) Osvobozen, viz $19b odst.2 NE
Pronájem Daňový příjem, viz $18a odst.2 ANO
Reklama Daňový příjem, viz $18a odst.2 ANO
Úrok na běžném účtu Daňový příjem-srážková daň NE (viz $38mb)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Z výše uvedené tabulky plyne, že běžný pikospolek mající příjmy pouze z členských příspěvků, darů, dotací a úroků nemusí daňové přiznání podávat (viz $38mb) a ani nemusí FÚ oznamovat, že nemá nic ke zdanění (viz $38mc). A co je ještě příjemnější, nemusí se na finančáku vůbec registrovat (viz $39a).

Pikospolek mající příjmy také z reklamy a pronájmu musí splnit registrační povinnost (a odměnou mu bude přidělení DIČ) a podat daňové přiznání. To, že pikospolek musí podat daňové přiznání však ještě neznamená že bude muset něco platit neboť veřejně prospěšný spolek může mimo nákladů uplatnit ještě položky snižující základ daně (viz $20 odst.7).

Z výše uvedeného však plyne, že každý spolek musí vést účetnictví tak aby byl schopen prokázat, které příjmy jsou nedaňové, které osvobozené a které je třeba zdanit.

Praktické poznámky k jednotlivým druhům příjmu:

  • Členské příspěvky: výše členských příspěvků by měla být určená ve stanovách (což je nepraktické) nebo nejvyšším orgánem spolku (schůzí) a musí respektovat zásadu rovnost (což neznamená, že by výše členského příspěvku nemohla být jiná pro mládež, pracující nebo důchodce).
  • Dotace: dotacemi jsou v tomto příspěvku míněny příjmy z veřejných zdrojů, např. od obce, kraje, ministerstva atd.
  • Pronájmy, reklama: mělo by jít o náhodné příjmy, jinak se pouštíme na tenký led v oblasti statusu „veřejně prospěšného poplatníka“ nebo i v oblasti živnostenského zákona. Ne že by to nešlo vůbec, ale vždy je třeba posoudit konkrétní situaci a šíře této problematiky zdaleka překračuje zamýšlený rozsah tohoto povídání …
  • Úroky: zde není co řešit, srážkovou daň z úroků běžného účtu spolku odvádí peněžní ústav
  • Dary: na každý dar je velmi vhodné uzavřít písemnou darovací smlouvu nebo aspoň vystavit potvrzení o přijetí daru.  „Velcí“ dárci mají svoje vlastí formuláře a většinou využití daru účelově podmiňují (což však není na závadu), vzor potvrzení o přijetí daru od fyzické osoby je v sekci „ke stažení“.

Sponzoring nebrat!! Ale no tak … samozřejmě brát ale dávat pozor! Sponzorování je příspěvek poskytnutý s cílem podporovat výrobu nebo prodej zboží, poskytování služeb nebo jiné výkony sponzora. Je tam PROTISLUŽBA. To znamená, že pokud smlouva zní „SPONZORSKÝ DAR“ bude se vždy jednat o zdanitelný příjem. U velkých subjektů většinou nebývá na výběr, ale drobní podnikatelé se mohou nechat přesvědčit. Pouze v případě, že by poskytnutí sponzorského daru nebylo vázáno na žádné protiplnění (pak zase ale nejde o sponzorství), jednalo by se o dar osvobozený od daně. Prostě … pokud (případně) nechcete zaměstnávat právníky a slovíčkařit je lépe se slovu „sponzoring“ vyhnout

Daňová optimalizace: o daňové optimalizaci se v případě pikospolků nemá velkou cenu bavit. Položka snižující základ daně podle $20 odst.7 (nejméně 300 tis. Kč ) je pro drtivou většinu z nich dostatečně vysoká, aby nemusely platit ani korunu daní z příjmu právnických osob i když budou muset podat daňové přiznání. O něco zajímavější to je z pohledu toho, kdo peníze poskytuje ….

Čistě hypoteticky mějme zaměstnance, důchodce a podnikatele kteří spolu založí spolek. Náklady na roční činnost spolku odhadnou na 6 300 Kč.

Varianta 1

6 300 / 3 = 2 100Kč, což je výše členského příspěvku, který si schválí na členské schůzi a každý z nich zaplatí

Varianta 2

Na členské schůzi si schválí členský příspěvek ve výši 100 Kč a dále každý z nich pošle na účet spolku ještě 2 000Kč.

  • Z pohledu spolku se nestane nic, má svých 6 300Kč.
  • Z pohledu důchodce se nestane také nic, pořád ho to stálo 2 100Kč.
  •  Z pohledu zaměstnance však lze považovat 2 000Kč za dar, který je možné uplatnit jako odpočitatelnou položku od daně podle $15 odst.1. Polopatě, z každé takto darované tisícovky stát v rámci ročního zúčtování daně vrátí cca 150 Kč.
  • Z pohledu podnikatele může jít o dar podle $20 odst.8 který mu snižuje základ daně nebo si u spolku může objednat např. reklamu (pak by šlo z pohledu podnikatele o náklad, ovšem spolek by tím přinutil podat daňové přiznání).

Pro fyzickou osobu platí, že úhrnná hodnota všech darů poskytnutých v jednom roce musí být nejméně 1 000Kč a nejvíce 15% základu daně. V případě podnikatele (právnické osoby) musí být souhrnná hodnota daru nejméně 2 000Kč a nejvíce 10% základu jeho daně.

 Cílem předcházejících řádků je ukázat typickým (a chytře založeným) pikospolkům že není potřeba se bát FÚ. Upozorňuji na možnosti využití některých ustanovení zákona o daních z příjmů, ale rozhodně nedávám návod na jejich zneužití.  Např. 5 kKč za logo umístěné na QSL lístcích by mělo projít bez problému (aspoň jeden lístek si nechte jako důkazní prostředek, hi) ale půl mega za firemní vlajku umístěnou na stožáru uprostřed Brdských vrchů už budou obě strany obhajovat těžko …

Veškeré odkazy na paragrafy se vztahují k zákonu 586/1992 o daních z příjmů ve znění platném pro rok 2015.

Doufám, že teď je jasné proč ten první a třetí hospodář spolku z prvního odstavce neudělali chybu. A jak je to s tím druhým? Ten je ze spolku, který už je v evidenci FÚ (má z minulosti přidělené DIČ a někdy už podával daňové přiznání). A protože finančák netuší, zda spolek v aktuálním roce měl něco ke zdanění a na přiznání se jen vybodl nebo ne tak většinou pošle „výzvu k odstranění pochybností“, na kterou je dobré reagovat. Takže není od věci jim sdělit, že loni spolek neměl co danit hned posledního března.

Luděk, OK1VSL